Účetní jednotky, které se zapisují do obchodního rejstříku, mají povinnost zveřejňovat účetní závěrku a výroční zprávu uložením do sbírky listin obchodního rejstříku, přitom účetní závěrka může být uložena jako součást výroční zprávy (§ 21a zákona o účetnictví). Účetní závěrka a výroční zpráva se zveřejňují do 30 dnů od schválení k tomu příslušným orgánem (tedy zejména valnou hromadou), a po ověření auditorem (pokud má spol. povinnost závěrku ověřovat), nejpozději však do konce bezprostředně následujícího účetního období (tzn. že za rok 2014 musí být založeny nejpozději do 31.12.2015).
Jsou to zejména:
a) založení, přeměna, úpadek obchodní korporace
b) změny u osob zastupujících obchodní korporaci
c) pravidelné listiny
d) zvýšení základního kapitálu
e) listiny při zrušení obchodní korporace
f) exekuce na podíl společníka v obchodní korporaci
Pokud společnost v zákonem stanovené lhůtě nesplní uloženou povinnost, vyzve ji rejstříkový soud k předložení výroční zprávy a účetní závěrky. Nepředloží-li společnost požadované listiny k výzvě rejstříkového soudu, může předseda senátu uložit pořádkovou pokutu až do výše 100.000,- Kč.
Jestliže stanovená povinnost není společností splněna opakovaně a může-li takové neplnění povinnosti mít závažné důsledky pro třetí osoby a je na tom právní zájem, může rejstříkový soud i bez návrhu zahájit řízení o zrušení zapsané osoby s likvidací. V případě nezaložení výroční zprávy a účetní závěrky ve stanovené lhůtě se společnost vystavuje také možnému postihu ze strany finančního úřadu, a to pokuty až do výše 3 % brutto hodnoty aktiv společnosti.
Nezanedbatelným důsledkem nezveřejnění výroční zprávy a účetní závěrky společnosti je rovněž riziko případného trestního stíhání pro naplnění skutkové podstaty trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění. Nicméně postup a rozhodování v těchto uvedených případech závisí na úvaze příslušných orgánů veřejné správy a soukromý subjekt může k takovému řízení dát pouze podnět. Samotné řízení už ale dále není v rukou soukromého subjektu.